3. kapitola - Ellie Bennett and her weird life

12. december 2012 at 14:55 | Ellie |  Ellie Bennett and her weird life - 1. série
Omlouvám se všem co dlouho čekali, ale tady je Ellie.
PS: Do komentářů si můžete napsat jakou kapitolku chcete příště...

Jejich domek je dost malý, ale i tak útulný. Jdu za Madison a při tom si dávám pozor, abych nezakopla o nějaké hračky, které se válí všude kolem.
Dojdeme do obývacího pokoje, který je laděn do příjemného odstínu zelené. Před gaučem sedí Penelope a prohlíží si nějakou knihu, jejíž obal je pomalovaný spoustou barevných obrázků. Madison mi nabídne kávu a já s chutí přijmu. Sednu si na gauč a Penelope si sedne vedle mě a podá mi tu knížku. Jak po jejím otevřením zjistím, že jde o Staré řecké báje od Michaela Donatela. Je divné, že zrovna takhle malá holčička má ráda báje.
Madison přede mě postaví kávu a posadí se do křesla, které stojí naproti.
"Takže Ellie, pověz mi, jak to zvládáš?" optá se mě Madison a přitom si odpije ze svého hrnku. Asi mi něco uniklo, protože vůbec nevím, o čem to mluví.
"Prosím?" zeptám se jako retard. Přijde mi to hloupé, ale co s tím nadělám. Madison se na mě podívá jako na tupce a zopakuje svoji otázku, takže se rozhodnu zalhat a předstírat, že vím, o čem mluví.
"Dobře, ze začátku to bylo těžké, ale potom už to šlo samo," zopakuji větu, kterou jsem viděla v nějakém seriálu.
"To je dobře. Pro nás to ze začátku taky bylo těžké, ale jinak jsme se naučily s tím žít, že, Penny?" Malá holčička jen zakývá hlavou a dál se věnuje obrázkům v knížce. Listuje tak rychle, že mám pocit, že si je ani nemůže stihnout prohlédnout, když v tom narazí na stránku, která je dost ožmoulaná a zohýbaná.
Vypadá, jako kdyby se na ni dívala každý den. Podívám se do rohu stránky, kde je napsáno Poseidón, jeden z velké trojky. Fajn, o tom jsme si něco říkali ve škole. Velká trojka jsou ti, co svrhli Titány, ne?
Z přemýšlení mě vytrhne zvuk tříštícího se skla. Podívám se na Madison, ale ona mě nevnímá a se strachem v očích kouká na Penelope. Jestli jste si mysleli, že se Penelope bude strachy schovávat, tak jste se spletli. Vyskočila na gauč a začala skákat. To už se vzpamatovala i Madison a rychle vstala, přešla tu vzdálenost mezi křeslem a gaučem, a popadne Penelope a běží ke dveřím. Popadnu svoji kabelku a běžím za ní, ovšem v těch botech je to celkem o pusu. Doběhnu Madison a Penny, které stojí přede dveřmi, když vtom se ty dveře rozletí a v nich stojí něco jako lev, jenže několikrát větší, s křídly a s ocasem ve tvaru hadí hlavy. Nechutné.
"Běž,"ozvalo se od Madison a já se dala do běhu. Netušila jsem, kam mám běžet, a proto jsem se rozeběhla ke dveřím na zahradu. Madison s Penny byly hned za mnou. Vběhla jsem do obýváku, když se najednou začnou bortit stěny a začnou padat trámy. Jeden trám nám zatarasí cestu, takže jsme uvězněny v obýváku. Madison postaví Penelope na zem a připojí se ke mně s hledáním východu. Najdu malou skulinku, kterou hned prolezu a zavolám na Madison. Madison se na mě otočí a znovu popadne Penny. Podívá se na trám, který visí nad tou skulinou, a rychle přijde ještě blíž.
"Vem Penny, běž k vám a řekni tvojí mámě, co se tady stalo! Rychle!" Prostrkuje Penny tou mezerou a otáčí se.
"Cože? Ne! Madison, pojď rychle! Za chvíli to spadne!" Začínám být hysterická a to není dobré.
"Běž a odnes Penny k vám! Dělej, nemáš moc času!" Nenechám ji tady. Ale její oči říkají něco jiného. Musím ji tady nechat, abych zachránila Penny. Musím, i když nechci. Otočím se a rozeběhnu se po trávníku směrem k silnici. Penny mi celou dobu brečela do ramene a to poslední, co jsem slyšela z toho domu, byl Madisonin výkřik...
 

Be the first one to judge this article.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement