4. kapitola

30. may 2013 at 16:34 | Ellie |  Elitní agentka

Já vím, já vím! Slibuju vám jí...Už ani nevím, jak dlouho! Ale je tu! A já doufám v nějaký komentář :))


Příchod do kupé není nic moc. Vlastně ani nemůžu být překvapená. Ti dva vždy něco musí podělat. Jenže tentokrát se překonali.

"Ahoj Amy!" zakvičí vyděšeně Gina a odsune se dál od těch dvou. Je příšerně bledá. Alex se pokusí schovat pistoli, kterou drží v pravé ruce, ale to se mu nepovede. Všimnu si jí dřív, než se vůbec pohne. To je ale vůl!

"To si ze mě děláš srandu!" vyjedu na něj a rukou naznačím Danovi a Rachel aby za sebou zavřeli. Dan se jen uchechtne a vleze dovnitř. Zatímco si prohrábne vlasy, Rachel, která doposud stála na chodbě, zaregistruje zbraň v Alexových rukách a urychleně za sebou zabouchne.

"Hele Třinácko," začne Alex, ale Rachel ho přeruší. Vypadá jako profesorka F.

Profesorka F je nejpřísnější učitelka na akademii. Vyučuje nás dějiny, ale dělá, jako by nás učila jak přežít. Nosí příšerný tvídový kostým a prošedivělé vlasy má vždy stažené do přísného drdolu. Dan si z ní vždy dělal srandu a ona mu to tolerovala. Ostatně jako všichni učitelé na akademii. On byl prostě miláček. Zatímco já a Rachel jsme měly vždy haldu problémů, Dan si užíval bezproblémový život studenta EOPB.

"Děláš si ze mě srandu?!" zasyčí na něj a sebere mu zbraň. Sabina, která doposud překvapeně sedí s časopisem na klíně, se s odporem v očích zvedne a znechuceně si prohlídne Rachel. Je jasné, že jí vadí, že je v kupé někdo hezčí, než ona. Rachel patřila a stále patří mezi nejhezčí holky v EOPB. Když projíždí pohledem přes Dana, překvapeně se zarazí. Dan se jen ušklíbne a pozvedne pravé obočí. Vždy mě fascinovalo, jak to dokáže. Já u toho vypadám maximálně směšně a stejně se mi to nepovede.

A taky je mi jasné, proč se zarazila. Vždy dokonalý Dan dnes vypadá obzvlášť k sežrání. Tmavě hnědé, skoro černé vlasy mu elegantně spadají do jeho smaragdových očí. Vypracovaný hrudník mu obepíná bílé triko, přes které má přehozenou rozepnutou šedivou košili. Na nohách má ušlé džíny a své oblíbené černé kecky. Vše doplňuje černá kožená bunda. Prostě dokonalost; sen každé dívky.

Sabina se nafoukne a vykřikne: "A vy jste kdo?"

"To tě nemusí zajímat!" odsekne jí Rachel a otočí se na mě. Tím pohybem jí z pevně utaženého drdolu vylétnou světle hnědé vlasy. Ach, a tu máme další podobnost s profesorkou F. Pevně utažený drdol.

"Jak dobře ovládáš kouzlo na upravení paměti?" zeptá se, podávajíc Danovi zbraň, kterou držela v ruce. Ten jí potěžká v ruce a uznale kývne. On se ve zbraních vždy vyznal. Dokázal vám zpaměti vyjmenovat všechny druhy. Bylo to fascinující, zvlášť před testem. Já jsem dokázala vyjmenovat sotva tři. A to s nápovědou. Takže jistě dokážete pochopit, jak jsem zvládala zkoušky.

"Dost dobře," ušklíbnu se a vyndám z boty svou hůlku. Moc jí ani nepoužívám, mám radši, když si můžu věci vyřídit ručně, pěkně po mudlovsku. Občas mám pocit, že jsem spíše mudla, než čarodějka. Oni mají o tolik jednoduší a stereotypní život. Narodí se, začnou chodit do školy, najdou si přátele, dostudují, najdou si skvělou práci, potkají svou lásku, vezmou se, narodí se jim děti, zestárnou a zemřou. Mají to tak jednoduché. Zatímco my se tu musíme starat o to, jestli za pár dní vůbec budeme žít.

"Dobrá, teď jen seď dobře?" otočím se na Ginu a mávnu hůlkou. V očích se jí rozsvítí modrá barva a já jí teď samovolně dokážu upravovat vzpomínky. Upravím tu poslední tak, aby si pamatovala, že přišla do kupé, kde jí Alex omylem přetáhl kufrem, který si sundával. Ten nejdříve nesouhlasil, ale Rachel mu dost slušně naznačila, že má držet hubu. Ono není snadno si zahrávat si Rachel Berryovou zvlášť, když umí dvaadvacet druhů bojových umění.

"Hotovo!" prohlásím, když skončím a unaveně se sesunu na sedačku. Tohle mě vyčerpává. Pořád po nich něco napravovat. Ať už v práci, tak v osobním životě. Dan, který sedí vedle mě, mi dá ruku kolem ramen a zmáčkne mě tak až mi skoro vyskočí vnitřnosti. Dělá to pořád, vlastně od naší sázky, kterou jsem, bohužel, prohrála. Vsadili jsme se o to, kdo vymáchá více nováčků v záchodu a on mě porazil. O jednoho pitomého nováčka!

"Au!" syknu a vymaním se z jeho sevření. Jeho ruka však stále zůstává na mých zádech a jemně po nich přejíždí. Je to příjemné. Až na ten pohled, který po nás hází Sabina. Doslovně cítím ten zabijácký pohled. Nechápu, proč. Ona u Dana stejně nemá šanci. To už i Alex á větší šanci. Ano, Dan je gay a je na to hrdý. Někdy až moc a nevhodně.

"Mohl byste nám už někdo říct, co jsou zač?" ukáže Alex na Rachel a Dana. Ti se na sebe podívají a pak obrátí svůj zrak ke mně. Jasně, zase já!

"Jsou to agenti čtvrtého stupně. Agentka Berryová a agent Fletcher," ukážu na ně a oba nahodí profesionální výraz. Sabině sklapne a Alex také vypadá trochu přešlý. Alespoň, že už jsou zticha. Jsem si jistá, že hned jak Alex a Sabina zmizí z dohledu, oba vypuknou v neovladatelný smích.

Zbytek cesty už nikdo z nás nepromluví a jen se zabýváme svými věcmi. Rachel si maluje na zamlžené okno, Alex jen sedí, Dan si hraje s mými vlasy, Sabina si prohlíží časopis, Gina si spokojeně oddychje a já přemýšlím nad tím, proč nás sem vůbec poslali.
<-- Předchozí Následující -->
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Polyphasic Sleep Polyphasic Sleep | Email | Web | 11. june 2013 at 15:21 | React

Přečetla jsem to dvakrát. Pořád mi dělá problém se zorientovat v těch jménech O.o
Jinak to bylo super jako vždy:)
Líbí se mi, že máchají nováčky v záchodech:D
Parádní, těším se na další :)

2 misaa misaa | 9. february 2014 at 19:44 | React

Supeeer hahah tak to bude peckaaa!!! U kill that!! :DD my chceme novu kapitolu !!

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement